Panenka dostal cenu Antonína Panenky

Není to chyba v titulku, ale nezvratný fakt. Legenda nejen českého fotbalu ANTONÍN PANENKA se nedávno zúčastnil v Madridu slavnostního galavečera španělského časopisu „Panenka“, kde nejen výroční ceny na pódiu rozdával, ale tu hlavní, která nese jeho jméno, si osobně převzal. Pro zajímavost: ostatní ceny se jmenují „Antonin“…

Kdy jste se poprvé dozvěděl, že v zahraničí říkají „vršovickému dloubáku“, pokud ho kopne někdo z vašich fotbalových následovníků, Panenka? Při angažmá v Rakousku?

„Přesně to nevím. Ze začátku to nikdo moc nezkoušel, takže to trošku usnulo. Až teprve, když takhle začali kopat penalty nejlepší hráči, tak se rozjela vlna. Myslím si, že první po mně byl Sergio Ramos z Realu Madrid. A protože hrál ve Španělsku, tak se o tom začalo hodně mluvit, opakovat to po něm a získávalo to stále větší zvuk. Přidala se Jižní Amerika, ve které se s výjimkou Brazílie, mluví španělsky. Kopali to Ibrahimovič, Zidane, Pirlo, později i Messi. Velký vliv na popularizaci měly televize a sociální sítě, které pokrývají fotbal celosvětově. Za našich fotbalových časů tomu tak pochopitelně nebylo.“

Máte přehled, kolikrát jste takhle filigránsky penaltu kopl?

„Bylo jich asi kolem pětadvaceti.“

Jaká byla úspěšnost?

„99,9 procenta. Nedal jsem jedinou, bylo to v přátelském zápase s Bohemkou ve Vodňanech během soustředění, rok před mistrovstvím Evropy 1976. Tehdy hrozně pršelo, v brance domácích byla velká kaluž, do které se gólmanovi nechtělo skočit, tak zůstal stát a penaltu mi chytil…“

Odráží se blížící se padesáté výročí bělehradského triumfu v četnosti zájmu zahraničních médií o rozhovory s hlavním hrdinou Antonínem Panenkou?

„Zatím to je ještě v klidu, ale myslím si, že to bude během jara stoupat. V příštích dnech má dorazit srbská televize, Irové to chtějí spojit i s nadcházející baráží o postup na letošní mistrovství světa. Slovenská televize točila se mnou a Karolem Dobiašem rozhovor do připravovaného dokumentu, který by se měl premiérově odvysílat při vyhlášení slovenského Fotbalisty roku 23. března v Bratislavě. Měli bychom na něm být jako národní tým z Bělehradu 1976 uvedeni i do Síně slávy slovenského fotbalu a druhý den by nás měl přijmout slovenský prezident.“

Celý rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj: fotbal.cz